Závodní hry jsou jako katalog zmizelých aut, říká Petr Strecker. Na jaký vůz čeká?

Mým hostem byl tentokrát můj dlouholetý kolega a kamarád Petr Strecker, se kterým se známe skoro 20 let. Petr je známý fanoušek závodních her, a tak jsme si povídali především o nich. Zajímalo mě, kdy a jak se zrodila jeho láska k tomuto žánru i jaké závodní tituly hraje nejraději a proč. „Dostali jsme PlayStation a k němu Gran Turismo,“ prozradil mi Petr, jak to vše začalo a jak auta pomohla stmelit jeho vztah s tátou. „Závodní hry jsou jako katalog zmizelých aut,“ říká Petr s tím, že je to způsob, jak se seznámit i s historií. Povídali jsme si také o tom, jaká je situaci na poli závodních titulů dnes a jaké hry ho zklamaly „Jsou mnohem víc vidět rozdíly mezi produkty,“ hodnotí Petr. „Mnohem víc se hraje na dlouhodobost,“ poznamenává k rostoucímu live service pojetí. Navzdory tomu, že hrál a testoval desítky podobných titulů, se mu závodní hry nezajídají. „Recenzovat závodní hry mě neomrzelo,“ libuje si Petr. To ale neznamená, že by něco nezměnil. „Jsem přejedený open world hrami,“ poznamenává s tím, že se to týká nejen aut. „Chybí mi lineární závodní arkády. Takové hry vyhynuly a už neexistují,“ mrzí Petra. A co mu ještě schází? „Okruhové závodění je saturované. Arkády by si zasloužily víc lásky,“ říká Petr s tím, že i přes výhrady je smutné, že například série Need for Speed je uspaná. „Když tu není, tak to chybí,“ hodnotí. Od závodní hry Petr očekává pestrost a pocit postupu. „Mám rád variabilitu. Ten výběr aut. Důležitý je pro mě i progres. Chci záměrně začít u těch nejpomalejších aut,“ popisuje. Možná vás překvapí i to, co Petr nevyhledává. „Nemám rád F1. Her od Milestone už mám taky docela dost,“ dodává. A co mu v závodních hrách chybí? Jaké auto by v nich rád viděl? To a spoustu dalších věcí už se dozvíte z našeho rozhovoru.