GridVids
Sign in with YouTube

⚛️ Letošní Nobelovka za fyziku ocenila neutrina! Co to je? | Vědátornews

Vědátor Oct 7, 2026 16:01
Create an account to hide videos, mark them watched, or save them to Don't Miss.
Don't Miss
Create an account to hide videos, mark them watched, or save them to Don't Miss.
Mark watched
Create an account to hide videos, mark them watched, or save them to Don't Miss.
Hide
Open in popup Open on YouTube
Share video

Share video

Copy the GridVids link or iframe code.

Video link
Iframe code
Iframe content

Letošní Nobelovu cenu za fyziku získal Francis Halzen za „rozhodující podíl na IceCube a objevu vysokoenergetických neutrin z vesmíru“. Co to má zas znamenat? Inu, když si představíte teleskop, asi vám nenaskočí kilometr krychlový ledu prošpikovaný tisíci skleněných koulí. Jenže přesně tak vypadá IceCube – zařízení, které otevřelo úplně nový způsob sledování vesmíru. Právě jeho duchovní otec Francis Halzen za fčil dostal nobelovský cejch! IceCube totiž otevřel astronomům očiska na do té doby unikající částice – neutrina. Neutrina jsou malé mrdky, které prolétávají v obrovských kvantech všema z nás i právě teď. To by vypadalo, že je snadné je detekovat, ale okap je pravdou! Neutrina – jak plyne z jejich názvu – jsou neutrálnější než Švýcaři. Nemají žádný elektrický náboj a jejich hmotnost je sice nenulová, ale extrémně malá. Elektromagnetická ani silná jaderná interakce je proto netrápí; s běžnou hmotou reagují prakticky jen prostřednictvím slabé jaderné interakce. Gravitace na ně samozřejmě působí taky, ale na úrovni jednotlivých částic je zanedbatelná. A proto vám každou sekundu tělem prolétají biliony neutrin, aniž byste si toho všimli. Což je fajn pro nás, ale poněkud naprd pro fyziky. Halzen proto přišel s elegantním řešením – když je pravděpodobnost srážky mizivá, potřebujete absurdně velký detektor. IceCube tvoří zhruba kilometr krychlový antarktického ledu a v něm 5 160 optických modulů na 86 kabelech, spuštěných asi 1,5 až 2,5 kilometru pod povrch. Detektor přitom neutrina nevidí přímo. Čeká na extrémně vzácný okamžik, kdy se neutrino srazí s atomovým jádrem. Při interakci vznikne nabitá částice, která se ledem pohybuje rychleji, než se v něm šíří světlo, a vyšle charakteristický modrý záblesk Čerenkovova záření. Z toho, které senzory se rozsvítí a kdy, lze zpětně dopočítat energii částice i směr, odkud původní neutrino přiletělo… Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa! Váš Vědátor
Science & Technology
#Nobel Prize #IceCube #Neutrino #Astronomie