Místo přijetí čelí šikaně – ukrajinské děti v Česku | Táhni domů, Dmytro! | Celý dokument

„Jako doma“ je tam, kde se nemusíme bát. Ukrajinské děti čelící šikaně a izolaci hledají své místo v českých školách. „Když jsme sem přijeli, říkala jsem si, to je tak na tři měsíce, tak jsem nic neřešila,“ vzpomíná ukrajinská maminka Mirana na začátek svého pobytu v Česku. „Myslela jsem si, hlavně ať děti chodí do školy, aby nezapomněly, že je to jejich práce, a pak se vrátíme. Ale teď vidím, že to tu musím začít brát jako svůj druhý domov.“ Když začala ruská invaze na Ukrajinu, česká společnost se většinou chovala laskavě a velkoryse. Poskytovala veškerou myslitelnou pomoc. Mnozí lidé ubytovali uprchlíky u sebe doma. Pátý rok válečného konfliktu však přinesl únavu na mnoha frontách. Režisérka Markéta Oddfish Nešlehová se zamýšlí nad stavem, který je pro příchozí děti a jejich rodiny mnohdy nesmírně bolestivý. Válkou, roztržením rodin i nejistotou nového domova traumatizované děti často čelí nejen marginalizaci, ale i šikaně či dlouhodobé izolaci a připadají si tu zbytečné. „Chtěla bych se zbavit šikany ve škole, fakt mě to štve,“ vypráví Adelina původem z Charkova. „Dělá mi to mentální problémy a máma mi říká tak to ignoruj, ale já to nemůžu ignorovat, mně to nejde ignorovat.“ Rodiče neví, jak jim pomoci, protože často prožívají to samé. Existují přitom úspěšné způsoby, jak děti i dospělé začlenit. Nezisková organizace Dobronauti ukazuje v preventivních programech školám cesty, jak pojmenovat, co se ve třídě děje, jak spolu mluvit a jak si porozumět. Zaměřuje se i na zvládání stresu a šikany obecně a učí děti, že každá jedinečnost má své nezaměnitelné místo. Dokument také zdůrazňuje nezbytnost dostupné psychosociální pomoci pro příchozí děti i dospělé. Podle nedávného průzkumu dva z pěti ukrajinských uprchlíků v Česku trpí těžkou či středně těžkou depresí a významná část z nich problémy s duševním zdravím neřeší. Film proto přináší i ukázku z psychoterapie ve spolku Amiga, kde se dětem či celým rodinám věnují ukrajinští odborníci. Svůj pohled na vývoj české společnosti ve filmu formuluje také Věra Roubalová Kostlánová, která se jako psychoterapeutka věnuje tématu mezigeneračního přenosu traumatu a práci s migranty od roku 1989, nebo ukrajinista David Svoboda. Nezapomeňte nás sledovat i na našich sociálních sítích: 👇 ➖ https://www.facebook.com/ceskatelevize ➖ https://www.instagram.com/ceskatelevize #ceskatelevize #dokument © Česká televize 2026