RNDr. Pavel Krejčí, Ph.D. obdržel Akademickou premii

Achondroplazie, nejrozšířenější genetická porucha růstu kostí, způsobuje malý vzrůst spojený s dalšími zdravotními problémy. Ročně se v Česku narodí 4–5 dětí s touto poruchou, způsobenou mutací genu pro receptor FGFR3, která vede ke zvýšené aktivitě fibroblastových faktorů v rostoucí kosti. Pavel Krejčí z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR se více než 20 let věnuje výzkumu růstových faktorů klíčových pro mezibuněčnou komunikaci. Během své kariéry, kromě mnoha výsledků publikovaných v předních vědeckých časopisech, přinesl i tři zásadní, ryze praktické: založil klinický registr pacientů s achondroplazií a podílel se na vývoji dvou léků pro achondroplazii. První z nich, vosoritide, je od roku 2022 dostupný i dětem v ČR. Druhý lék je nyní ve druhé fázi klinických testů v Japonsku. Mezinárodní tým složený z vědců z České republiky, Japonska a USA vedený Pavlem Krejčím v tomto případě objevil, že růstové problémy spojené s achondroplazií lze zvrátit pomocí syntetické molekuly ribonukleové kyseliny, tzv. RNA aptameru, který blokuje spouštěcí signál receptoru FGFR3 a zabraňuje tak jeho aktivaci. Pavel Krejčí po získání doktorského titulu strávil 13 let v USA, kde pracoval v Cedars-Sinai Medical Center a na Kalifornské univerzitě v Los Angeles. Po návratu domů otevřel laboratoř na Masarykově univerzitě a v Mezinárodním centru klinického výzkumu v Brně a věnuje se mimo jiné také molekulární patologii dosud nepopsaných genetických poruch růstu. Spolu s kolegy z Kalifornské univerzity v Los Angeles studuje biologii buněčných řasinek a jejich genetických poruch, jež vedou k fatálním poruchám růstu u člověka. V roce 2019 založil laboratoř v Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR a díky Akademické prémii se chce dále ponořit do mechanismů buněčné komunikace v osmi dílčích projektech, které mimo jiné zahrnují vývoj nových možností léčby poruch růstu a vývoj nástrojů pro přesnou manipulaci komplexních systémů mezibuněčné komunikace na úrovni celého organismu.